Práce s myšlenkovou
mapou je pro někoho běžná součást dne, někomu může připadat jako
zajímavý nástroj, který ještě v praxi nevyzkoušel. Dokonce je možné,
že jste ještě o mentálních mapách nic neslyšeli. Pojďte se podívat na
podrobnosti, jestli nemůžete při studiu nebo v práci tento zajímavý
nástroj použít.
Pod označením myšlenková mapa si můžeme představit graficky zpracované schéma většinou s jedním výchozím bodem, které ilustruje vazby mezi slovy nebo obrázky. Provedení mohou být různá od ručně nakreslených uměleckých děl až po myšlenkové mapy zpracované počítačovým programem. Myšlenkové mapy mohou být také označeny jako mentální mapy a v zahraničí se setkáte s označením mind maps.
Pokud budeme pátrat až ke kořenům, tak první použití myšlenkových map nalezneme již ve třetím století našeho letopočtu. Novoplatónský filosof Porfyrios použil grafickou vizualizaci pro Aristotelův koncept třídění věcí (kategorizace). Další zmínka použití myšlenkové mapy byla u filosofa Ramona Llulla, který žil v letech 1232 – 1315.
Sémantické sítě, které se objevily v padesátých letech dvacátého století jako teorie pro lepší porozumění lidskému učení, se v šedesátých letech vyvinuly v myšlenkové mapy. Zasloužili se o to pánové Allan M. Collins a M. Ross Quillian. Collins je díky svému odhodlání, publikovaným výzkumům a vykonané práci na poli učení, kreativity a vizuálního myšlení považován za otce moderních myšlenkových map.
Nesmíme zapomenout ani na britského autora a populárního psychologa Tonyho Buzana. Buzan tvrdí, že je autorem moderního myšlenkového mapování. Inspiroval se prý obecnou sémantikou Alfreda Korzybskiho. Buzano také rád používá předpoklad, že při tvorbě poznámek do myšlenkových map aktivujeme obě mozkové polokoule.
Tento návod berte jako výchozí bod pro vytvoření první myšlenkové mapy, pokud nevíte jak začít. Při tvorbě první myšlenkové mapy budete možná muset hodně přemýšlet, nebojte se toho. Vizuální obraz celého problému by však měl lépe vyhovovat lidskému mozku a být tak příjemnější pro další uvažování i paměť.
Pokud nemůžete dlouho na nic dalšího přijít, zkuste myšlenkovou mapu na chvíli odložit a vrátit se k ní později. Možná tvorbě myšlenkových map podlehnete a zanedlouho nebudete používat nic jiného.
Možná si ještě nedokážete představit všechny možnosti využití myšlenkových map. Zmíníme tedy alespoň několik způsobů, jak se dají myšlenkové mapy využívat v praxi:
Vhodný program pro tvorbu myšlenkových map na počítači můžete hledat dlouho. Každému může vyhovovat při tvorbě něco jiného, někdo ocení široké možnosti aplikace, jiný zase snadný způsob a přímočarou cestu k výsledné myšlenkové mapě.
Než naleznete vhodnou aplikaci, podívejte se na některý z následujících programů:
Malá open-source aplikace, kterou je možné použít na Windows, Linuxu
i Mac OS X. K běhu potřebuje Java Runtime Environment. Výhodou je snadné
ovládání, možnost psaní myšlenkové mapy pouze za použití klávesnice,
ale nezapomíná ani na grafické možnosti a následně i export vytvořených
map do obrázku, HTML, SVG nebo PDF.
http://freemind.sourceforge.net/
Tento software je v základní verzi zdarma. Pro běžné použití vám velmi pravděpodobně bude stačit tato základní verze. Přináší do myšlenkových map o něco víc grafiky a možností. Podporuje načtení z předchozí aplikace Freemind.
V základní verze nenajdete možnost exportu do PDF, stopky pro efektivně
vedený brainstorming nad myšlenkovou mapou nebo GTD modul.
http://www.xmind.net/
