Usnadněte si pamatování - Zpaměti.cz

Usnadněte si pamatování

Trénink mozku

Mnohé publikace o výcvikových metodách pro zlepšení intelektových schopností slibují, že odkryjí vaše skryté schopnosti, váš svět se do základů změní a vy se stanete supermužem či superženou. Bohužel realita je tvrdá – většina těchto publikací vám tajemství vesmíru neodhalí a nezačnete používat zázračné schopnosti. Přesto se vždy v těchto knihách najde alespoň pár stránek, které skutečně mají význam a obsahují metody, které prohloubí vaše současné duševní schopnosti.

Pokud se rozhodnete, že chcete myslet rychleji a kvalitněji a mít dobrého pamatováka, a proto začnete praktikovat tato cvičení, měli byste si uvědomit, že se tak nestane přes noc. I kulturista musí ke svalnatému a vypracovanému tělu podstoupit dlouhou cestu a podobně je to s myslí. Jen když budete pravidelně a usilovně trénovat, tak budete moci slavit úspěch. Vyzkoušejte také co nejvíc metod, abyste zjistili, co vám nejlépe sedne.

Číselné řady

Pro testování schopností mozku jsou velmi často využívány číselné řady. Ať už se jedná o jednoduchý pokus o zapamatování několika desítek čísel nebo čísla pí na tisíc desetinných míst, musíte mít nějaký systém.

U učení obecně platí, že když si budete látku číst nahlas, dosáhnete lepších výsledků. Někteří lidé toto tvrzení popírají, ale skutečností je, že předčítáním látku ukládáte také do sluchové paměti, což zvyšuje pravděpodobnost zapamatování si dané informace. Pokud se třeba budete učit nazpaměť telefonní čísla svých přátel, zkuste si je předčítat rytmicky.

Rytmus je zde velice důležitý. Například profesor A. C. Aitken se kdysi pokusil zapamatovat číslo pí přesně na tisíc desetinných míst – čísla si rozdělil do řádků (v každém padesát čísel) a každý tento řádek dál opticky rozdělil na 10 skupin (každá tedy měla 5 číslic). Potom si stanovil určitý rytmus čtení čísel a díky tomu skutečně uspěl – pí na tisíc desetinných míst se naučil. Rytmus totiž snižoval pravděpodobnost spletení se v pořadí čísel.

Fotografická paměť

Štěpán se ptá ostatních, jak takový nával učení zvládnou.
Mireček: „Jak napsal velký český pedagog, Jan Amadeus Komenský: Ssse učit, ssse učit, ssse učit!“
Štěpán: „No jo, se učit! Ale, třeba si z nás dělají legraci, aby nás postrašili. To, … to přece není možný se naučit!“
Honzík: „Tohle mi nedělá starosti. Víš, mám fotografickou paměť!“
Štěpán: „Co to je fotografická paměť?“
Honzík: „Prostě si to tady vyfotim a pak si to tady přečtu.“

Toto byl úryvek z populárního českého filmu „Jak básníci přicházejí o iluze“. Fotografickou paměť by chtěl snad každý – jen se podívat a všechno si zapamatovat, ale málokdo toho skutečně dosáhne. Aspoň kapka těchto schopností dříme v každém z nás a častými pokusy je možno ji najít. Nejspíš nebudete tak úspěšní jako S. V. Šerevský, který si během tří minut dokázal na celý život zapamatovat tabulku obsahující padesát čísel, ale každá kapka dobrá.

Pokud se učíte třeba na zkoušku ze svých jistě velmi úhledně zpracovaných poznámek, zkuste si je párkrát přečíst a následně se koncentrujte vždy jen na jedinou stránku – dívejte se na ní, ale nečtěte ji. Pak zavřete oči a zkuste si vybavit jak vypadala, význam jejích jednotlivých částí, důležité odstavce a nadpisy. Když se vám už bude dařit tato fáze, zkuste si vybavovat i jednotlivé věty či slova.

Jde o to, že když se při zkoušce ztratíte, tak si vybavíte onu potřebnou stranu a její obsah – a to vás nahodí zpět do správných kolejí. Použití vrozené fotografické paměti nevyžaduje prakticky žádnou snahu, ale my ostatní se snažit budeme muset.

Ale dejte pozor, fotografická paměť není samospasitelná. Možná s touto schopností projdete zkouškou, ale informace si skutečně nezažijete – to je to, o co jde v zaměstnání. Dnes jsou v mnoha firmách při přijímacích pohovorech velmi záludně testovány právě tyto znalosti (potřebují kreativní a věci znalé pracovníky, ne chodící namemorované encyklopedie).

Někdy věci dokonce zacházejí tak daleko, že je fotografická paměť na obtíž. Představte si, že filtr na rozdělování důležitých informací od nepodstatných je z našeho mozku odstraněn a jsme nuceni si pamatovat úplně všechno. Díky této absolutní paměti bychom brzy byli zavaleni naprosto bezcennými informacemi, se kterými musíme v naší mozkovně pracovat. Objevily se případy, kdy taková přílišná kvanta informací neměla špatný vliv jen na duševní zdraví, ale také na fyzickou stránku člověka.

Učíme se čichem

Není ničím neznámým, že závan nějaké vůně vám může pomoci vyvolat v paměti zážitek, který jste již dávno zapomenuli. Dnes už je tato skutečnost potvrzena i na poli vědeckém – pokud při učení budete inhalovat nějakou specifickou vůni, váš mozek si bude pamatovat o desetinu či až o celou pětinu více než by si normálně pamatoval. Dosud byla aromaterapie (terapie vůněmi) používána především pro léčbu nemocí, ale co takhle pro lepší pamatování?

Za pokus nic nedáte… Zkuste si při učení jedné konkrétní látky provonět pokoj vždy určitou specifickou vůní a před tím než budete muset tuto látku použít, vůni si připomeňte. Nečekejte zázraky, ale každá troška dobrá – kromě asociace vůně s nějakou informací je totiž mozek vůněmi také aktivizován a dokážete se lépe soustředit.

Hormony a paměť

Na mužích, kterým byla uměle snížena hladina testosteronu antihormonální léčbou (androgen supresorová terapie), byl testován vliv testosteronu na paměť a vědecký tým dospěl k zajímavým výsledkům – zatímco paměť orientační zůstala beze změny a ta verbální doznala mírné zlepšení, tak prostorová představivost způsobovala těmto mužům velké problémy (představit si komplex trojrozměrných rotujících předmětů pro ně bylo téměř nemožné). Tento výzkum by mohl také vysvětlit, proč ženy v prostorové představivosti jako v jediném z oborů matematiky mají statisticky nižší úspěšnost než muži (ženy mají totiž v krevním řečišti testosteronu mnohem méně).

Dalším často zmiňovaným faktem je, že s prázdným žaludkem se lépe přemýšlí. Dosud to bylo vysvětlováno tím, že tělo nemusí soustředit krev v okolí trávicí soustavy, a tak je většina energie přenechávána mozku. Jistým dílem je to určitě pravda, ale bylo zjištěno, že se na tomto jevu výrazně posílí také hormon ghrelin. Při hladovění se ho totiž v žaludku a ve střevech vytváří větší množství – je nejen jedním z hormonů podporující chuť k jídlu, ale také aktivizuje hippokampus (část mozku zodpovědná za intelektové funkce). A proto – nepřejídejte se!

Důležité je uvědomit si tento fakt při výchově dětí – nenuťte je se přejídat. Snídaně je sice nejdůležitější jídlo dne, ale pokud už mají dost, tak je chyba cpát do nich víc. S tímto přístupem je třeba začít už u malých dětí – my jsme zvyklí na tři velká jídla denně a nějakou tu svačinku, ale dítě samo ví, kdy má hlad, a dá samo vědět. Samozřejmě nemusíte zrušit celý stravovací režim, ale je důležité být uvážlivý. Klasická věta našich babiček a maminek „Budeš tady sedět, dokud to nedojíš!“ je rozhodně špatná.

Rychločtení

Rychločtení je zvláštní forma vnímání psaného textu – dochází při něm jak ke zvýšení rychlosti čtení, tak i ke zlepšení zapamatování informací a zvětšení množství zapamatovaného z daného textu. Díky tomu pak budete moci i např. lépe odlišit důležité a to méně podstatné.

Pokud se pokusíte bez předchozího tréninku zvýšit rychlost čtení, zřejmě dosáhnete mnohem větší povrchnosti ve vnímání textu. Naopak při pokusu o lepší chápání obsahu, dojde zřejmě k rapidnímu poklesu rychlosti. Uměle vytvořená technika rychločtení vám dokáže pomoci tyto nedostatky překonat a získat obojí – naučit se jí můžete na např. 3-denním kurzu, ale i jako samouk (na téma rychločtení byly vydány desítky materiálů a napsány stovky knih – např kniha Davida Grubera – Šetřme časem).

Rychločetba je vhodná pro studenty, manažery zvládající záplavy e-mailů každý den, všechny studující a shromaždující velká množství informací, prostě všechny duševně pracující. Pokud si chcete vychutnat beletrii, pak rychločtení zřejmě nebude to pravé pro vás, ale jestliže chcete zdolat co nejvíc románů za co nejméně času, nelze než doporučit. V tomto článku se Vás pokusíme ve stručnosti seznámit s metodami rychločtení.

Hudba lahodící mysli

Roku 1993 na Kalifornské univerzitě proběhl pod vedením neurobioložky Frances Rauscherové pokus vlivu hudby na výkon lidského intelektu. Bylo zjištěno, že poslech Mozartovy sonáty pro dva klavíry D-dur zlepšuje činnost lidské mozku a to především z hlediska prostorové představivosti. Skladba prý nabudí i několik genů, které řádně aktivují neurony zodpovědné za komunikaci s pamětí. Celý efekt má po poslechu sonáty přetrvávat ještě 15 minut než vymizí.

Skeptikové však „Mozartův efekt“ neuznávají a tvrdí, že můžete poslouchat cokoliv, co lahodí vašemu uchu a to samotné vás nabudí k lepšímu výkonu. Na podporu tohoto tvrzení byla dokonce také vypracována studie – byla testována výkonnost běžných školáků, když jim byly pouštěny rockové písně… A efekt se dostavil. Rockové skladby prý školákům poskytly mnohem větší požitek než Mozart, a proto podávali větší výkon.

Spěte, spěte, spěte…

Američtí psychologové pod vedením Elizabeth Gouldové zjistili, že při nedostatku spánku, je v hippokampu potlačena tvorba nových neuronů. A je to právě hippokampus, který hraje významnou roli v činnostech intelektu a paměti (ukládání informací do paměti). Pokud si tedy myslíte, že dosáhnete lepších výsledků, když budete méně spát a více se učit, pak se šeredně mýlíte. Před vynálezem žárovky lidé spali devět hodin denně. Kolik spíte vy?

Je třeba si osobně stanovit množství tělem vyžadovaného spánku a to dodržovat – jen velmi málo jedinců má schopnost vystačit si se čtyřmi hodinami spánku denně. My ostatní bychom měli dodržovat minimálně osm, ale klidně i více hodin spánku denně. Někteří psychologové totiž považují dnešní civilizaci za chronicky nevyspalou a to mozku rozhodně nedělá dobře. Navíc bylo dokázáno, že při nedostatku spánku si mnohem lépe pamatujeme všechno negativní, co se nám za celý den stalo.

Zároveň není na škodu dodržovat odpolední siestu. Mezi naši přirozenost patří několik kratších spánků denně – tento systém dodržují malé děti a lidé v důchodovém věku, ale u většiny pracující populace je tento zvyk potlačen. Bylo dokázáno, že taková odpolední siesta vylepší nejen váš pracovní výkon (v některých firmách v Británii ji proto zavedli povinně), ale i paměť. Díky 45 minutovému vypnutí kolem oběda zůstanete svěží i dlouho do noci (měli by ji dodržovat studenti i všichni duševně pracující). Takovýto styl dne vám pomůže udržet svou paměť v dobré kondici až do vysokého věku.

Pokud si ale myslíte, že si budete během celého procesu učení dávat pravidelně šlofíka, nedělejte to. Střídání spánku a bdění v krátkém časovém intervalu vám nepomůže, protože se mozek nestačí za tuto dobu dostatečně regenerovat, aby vám to vynahradilo snížení výkonu při učení způsobené tím, že se ani naplno nenastartujete a už zase jdete spát.

Pijte… ale s mírou

Už nějakou dobu se mezi odbornou veřejností ví, že pravidelné pití menšího množství alkoholu má dobrý vliv proti Alzheimerově chorobě. V roce 2006 ale bylo na pokusných potkanech dokonce zjištěno, že pravidelné pití rozumných dávek alkoholu zlepšuje paměť. Pokud to budete přehánět, tak si příliš nepomůžete, ale jinak si můžete alkohol ordinovat jako lék. zvlášť pokud se bude jednat o červené víno, které prospívá i srdci.

Metoda PQRST

Název metody je odvozen od jednotlivých částí, ze kterých se skládá. Preview (přehled), Question (otázka), Read (čtení), Self-recitation (opakování), Test (zkouška). Nejdříve tedy získejte přehled (sledujte nadpisy kapitol, stručné souhrny apod.), následně si stanovte k textu otázky a pokuste se na ně odpovídat – nejdřív sami, a potom v průběhu fáze čtení. Při opakování si vybavte to nejdůležitější z celého textu a následně to otestujte (nejlépe ještě vlastním testem předtím než půjdete do školy na písemku).

Metoda SQ4R

I tato metoda dostala název podle jejích jednotlivých fází. Survey (prozkoumání), Question (otázka), Read (čtení), Reflect (přemýšlení), Recite (hlasité opakování), Review (rekapitulace). Ze začátku se tedy SQ4R podobá metodě PQRST, ale někomu z vás mohou přidat poslední tři R jako lepší způsob.

Metoda trojzubce

Pokud se nechystáte na vysoké škole studovat, ale chcete ji jen prolézt, traduje se speciální způsob učení. Jednu třetinu látky se skutečně naučte, druhou si přečtěte a na tu třetí se vykašlete. U testu pak jednu třetinu umíte, druhou od někoho opíšete a třetí si vymyslíte.

Rozhádaný mozek

Náš mozek je rozdělený na dvě polokoule – hemisféry. Každá z nich má na starosti něco jiného. Levá hemisféra se stará o logické a verbální schopnosti (jazyky, matematika apod.), ale pravá má na starosti vnímání, intuici a kreativní myšlení. Průběžně během dne se střídá převaha mezi hemisférami, a proto vždy v danou chvíli převládá určitý způsob myšlení (např. intuice vs. logika).

Podle starých jógových praktik prý můžete rozpoznat právě převládající polokouli podle toho, kterou nosní dírkou dýcháte víc (vědecky byl tento fakt také ověřen). Když chcete více aktivovat jednu z hemisfér, tak opačnou nosní dírku ucpěte třeba prstem a nechte proudit vzduch jen tou správnou. V závislosti na těchto zkušenostech bylo vyvinuto cvičení pro zlepšení spolupráce obou hemisfér – střídavě dýchejte pravou a levou nosní dírkou (opakování a frekvence je na vás).

Posílení tvůrčích schopností

Tato metoda je používána také pro zlepšení spolupráce mezi oběma hemisférami. Posaďte se nebo si lehněte, dýchejte hluboce a relaxujte. Zavřete oči a až se budete cítit dostatečně uvolnění, můžete začít se cvičením. Nejprve se podívejte doprava (stále se zavřenýma očima) a představte si, že vidíte číslici 1.

Potom otočte svůj pohled doleva a zcela zřetelně si imaginujte písmeno A (vy ho vidíte). Následně se vraťte vpravo a tam vidíte číslici 2… Stejným způsobem pokračujte, než projdete celou abecedu a pak si strany prohoďte (vpravo písmena, vlevo čísla). Asi s tím budete mít nejdřív problémy, ale po určité době se začnou skutečně ukazovat výsledky.

Konejte vědomě

Tím, že budete vědomě dělat jakoukoli činnost, kterou byste normálně přenechali vašim zvykům, které ovládá podvědomí, budete výrazně trénovat jak intelekt, tak paměť. Jen si představte kolik věcí během dne děláte a ani na ně nemyslíte – to je spousta prostoru pro cvičení.

Háčkování

Potřebujete si zapamatovat nějaký dlouhý po sobě jdoucí seznam? Už teď si to přeříkáváte po desáté jako básničku, ale do hlavy to vůbec neleze? Zkuste háčkování…

Nejdříve je nutné si k číslicím, ze kterých budeme později skládat čísla určující pořadí v seznamu, přiřadit jistá písmena – viz. tabulka níže. Umístění písmen u jednotlivých číslic není náhodné a dá se také mnemonicky zdůvodnit, ale pro vás bude jednodušší si tuto tabulku prostě zapamatovat.

Tabulka přiřazení písmen a číslic
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
L D, T N M R S, Z B, P H, J F, V C, G, K

Podle této tabulky si potom sestavte háčková slova pro čísla od jedničky do devadesáti devíti.
Např.:
02 – písmena L a N – háčkové slovo LaNo
99 – písmena K a K – háčkové slovo KoKa

Žádný seznam těchto slov neuvádíme, protože si mnohem lépe zapamatujete svůj vlastní. Všechny slova, která si takto vytvoříte, si musíte zapamatovat nazpaměť a popořadě – ze slova si potom budete moci odvodit číslo a z čísla slovo. Jakmile se vám to ale podaří, tak máte téměř vyhráno.

Pokud nyní dostanete za úkol zapamatovat si nějaký dlouhý seznam, tak už jeho jednotlivé položky budete jen myšlenkově spojovat s háčkovými slovy, které máte stále v paměti. Takováto spojení se zapamatují mnohem lépe, než kdybyste si seznam měli přeříkávat jako básničku.

Příklad: Máte si zapamatovat určitý nákup (nejedná se o seznam, který musí být nutně poskládán v pevně daném řazení, ale i tak se dá využít háčkování).

Háčková slova Nákup Zaháčkování
lod chleba Lod s rozmočeným chlebem na palubě
lano rohlíky Rohlík zavázaný ve smyčce lana
lampa máslo Lampa pomazaná máslem
lyra salám Lyra na kterou dopadají kolečka salámu
les zápalky Les je rozsekán na třísky a z nich jsou zápalky
lebka kečup Lebka politá kečupem

Jak vidíte, vaše představy mohou být naprosto absurdní. A čím absurdnější, tím lepší, protože něco takového si určitě zapamatujete… Pak už jen přijdete do obchodu, budete si přeříkávat svoje háčková slova a vzpomenete si, co jste chtěli nakoupit.

Zvýšení přísunu v kyslíku do mozku

Kyslík je pro lidské tělo nezbytný a samotný mozek bez něj dokáže pracovat jen několik desítek sekund. Pokud množství kyslíku dostávaného do těla nějak uměle zvýšíme, dokáží naše svaly i náš mozek podávat znatelně lepší výkony. Štěpán ve filmu Jak básníci přicházejí o iluze kyslík přímo inhaloval z kyslíkové bomby, ale na to si většina z nás musí nechat zajít chuť. Musíme se spokojit s metodami poněkud přístupnějšími široké veřejnosti.

Zívejte

Obecným předpokladem je, že zíváme, protože jsme unavení. Není to tak ale zcela pravda – na konkrétním důvodu zívání se vědci neshodli, ale víme, že při zívání se nám dostává přes plíce do krve výrazně více kyslíku. Takže pokud se potřebujete při učení okysličit, tak si párkrát pořádně zívněte.

Dýchejte zhluboka

Při běžném dýchání využíváme jen zlomek kapacity plic. Teprve při nějaké námaze začneme dýchat zhluboka, čímž začneme plíce využívat celé – této skutečnosti se dá využít pro zvýšení množství kyslíku v krvi. Chvíli zhluboka dýchejte a hned se budete cítit svěží.

Jeďte do Alp

Všichni turisté, kteří delší dobu přebývali ve vysokohorských podmínkách, popisují při návratu do našich nížin příliv energie a větší svěžest. Příčinu tohoto jevu můžeme hledat v nižší koncentraci kyslíku těch několik tisíc kilometrů nad mořem – lidské tělo se přizpůsobí zvýšením počtu červených krvinek, takže při návratu do nížin přenáší červené krvinky do mozku více kyslíku než je zvykem a to do té doby, než se tělo přizpůsobí zpět. Podobných účinků můžete dosáhnout v kyslíkovém stanu, ve kterém je regulovaně snížený obsah kyslíku. Někteří sportovci v těchto stanech před výkonem přebývají, aby pak měli zvýšený přísun kyslíku do svalů.

Zadržte dech

Plavete rádi pod vodou? Děláte dobře pro svůj mozek. Při zadržování dechu se totiž kvůli stálému přísunu kyslíku do mozku zvýší tlak přiváděné krve, který roztahuje krkavice. Častým a pravidelným cvičením zadržování dechu tedy můžete dosáhnout trvalého rozšíření krkavic a tedy i většího množství kyslíku proudícího do mozku. Podle výzkumů je možné si tak zvýšit svoje IQ o celých 10 bodů.

Zapomínání

Řekli byste si, že zapomínáním není potřeba se zabývat – jedině je potřeba ho co nejlépe překonávat. Ale pokud víme o zapomínání něco víc, můžeme proti němu také účinně bojovat. Možná jste si všimli, že nejvíce z naučené látky zapomenete těsně po samotném učení, ale to co vám v hlavě utkvělo, tak se vytrácí už mnohem pomaleji – proto je doporučováno si učení rozložit na delší časový interval s menším počtem opakování během jednoho dne (budete tak stavět na tom, co jste si skutečně zapamatovali – zefektivníte své učení).

Ebbinghausova křivka zapomínání

Na přiloženém obrázku máte možnost vidět tzv. Ebbinghausovu křivku (křivku zapomínání). Na ose X se nachází čas uplynulý od doby, kdy jste se učili. Na ose Y jsou procenta, kolik si toho pamatujete z celkového množství látky. Nejvíce tedy zapomínáme během první hodiny, a proto by se mělo učivo na závěr přednášky vždy ještě rekapitulovat.

Ještě ten den byste si ho pak sami měli zopakovat. Druhý den také a pak stačí až po týdnu. Pokud skutečně potřebujete učivo ukotvit, tak další opakování by mělo přijít přibližně po měsíci. A tím už byste měli mít danou látku opravdu zvládnutou.

„Nic není tolik zodpovědné za staré zlaté časy jako špatná paměť.“
Anatole France

Další mnemotechnické pomůcky

Jako mnemotechnickou pomůcku jsme si už například uváděli říkánku pro obojetné souhlásky „Be Fe Le Me Pes Se VeZe“. Mezi středoškoláky je také populární „ŠeTři Se Osle“ (poloměr země – šest tisíc třista sedmdesát osm). Ale jak je to s delšími mnemotechnickými pomůckami? Fungují taky tak dokonale? Můžete se sami přesvědčit na Periodické tabulce prvků.

Vodorovné řady
1. He – He
2. Líbal Bedřich Boženu Celou Nahou O Fuj Nestydo
Svislé řady A
I. Hanu Líbal Na Kolínka Robustní Cestář Franta
II. Běžela Magda Caňonem Srazila Banán Ramenem
III. Byl Aljoša Gagarin Indická Tlama?
IV. Co Si Gemáni Snědli Pak Bledli
V. Náš Pan Asistent Sbalil Biletářku
VI. O Slečno Sejměte Též Podprsenku
VII. Fikaní Chlapíci Brousili Iukům Antény
VIII. Herbert Nechce Armádní Krasavici Xenii Ranit
Svislé řady B
III. Scotland Yard Lapil Anglického Cestáře
IV. Tisíce Zrzavých Hafanů Thoria
V. V Niobii Taví Protaktinium
VI. Cromagnonci Mořili Waldemara
VII. Mnohá Technika Rezaví
VIII. Ferina Cobalt Ničí Rumem Rozohněn Podstavec Osamělý Irský Planetolet
I. Cucej Agave Aurelie
II. Znovu Cadí Hydrargyryum

Lathanoidy

Laciné Ceny Prasat Nedovolily Prometheovi Smésti Europu Gdyž Théby Dýchaly Horkou Erotikou Tmavými Ybiškovými Loukami

Aktinoidy

Osmdesát devět Activních Thébanů Páchalo Ukrutné Nepřístojnosti Půjčujíce Americký Camýk Bokakotorskému Calífovi Esteticky Formulujíce Mladého Noblemana Laworovicou

Prozkoumejte i metodu superlearningu.