Mozek

Mozek – nejsložitější orgán lidského těla. Mužský váží 1500 gramů a ženský 1300 gramů, přesto ve výkonu není rozdíl. Mozek má téměř neomezenou kapacitu ukládání informací – více než sto miliard nervových buněk řídí celé naše tělo a naše myšlenky.

Stavba mozku

Největší částí mozku je velký mozek. Je to ten útvar, který nejčastěji vídáme na obrázcích jako „ten mozek“ – vypadá tak trochu jako jádro vlašského ořechu. Na jeho povrchu jsou různé záhyby a závity. Svrchní vrstvu mozku tvoří šedá kůra, která má mimo jiné na starosti také dlouhodobou paměť – díky různým rýhám apod. je její povrch vcelku velký (přibližně jako papír A3).

• Čelní lalok – ovlivňuje sociální stránku člověka a abstraktní uvažování (z evolučního hlediska je to jedna z nejmladších částí mozku)
• Talamus – přes toto místo jdou nervové signály z ostatních částí mozku do nervové kůry
• Amygdala – centrum emocí
• Hippocampus – jako jedna z evolučně nejstarších součástí mozku hraje hippocampus klíčovou roli z hlediska paměti – vytváří a zachovává paměťové záznamy. Díky němu funguje krátkodobá paměť.
• Hypotalamus – řídí hormonální systém těla
• Mozeček – koordinuje naše pohyby (zvlášť ty jemné) a pomáhá nám udržet rovnováhu
• Velký mozek – zde zřejmě sídlí vědomí (odehrávají se zde vědomé funkce mozku)
• Mozkový kmen – řídí funkce těla, které nedokážeme vědomě regulovat (dýchání, srdeční tep atd.)

Neuron

Neuron je nejmenší jednotka v mozku – je to jedna nervová buňka, která přenáší impulsy ve formě velmi slabých elektrických impulsů. Každý neuron je spojen se stovkami dalších a tvoří tak extrémně hustou nervovou sít. Signál v mozku putuje rychlostí přibližně 400 km/h. Z těla neuronu vychází mnoho kratších výběžků (dendritů), které putující signály přijmou, a jeden dlouhý rozvětvený výběžek (axon), který signál posílá dál.

Neuronové spoje ukládají v mozku spousty informací, které často označůjeme souhrnně paměť.