Pokud jste si přibližně prošli výukový materiál, který máte studovat, vezměte si velký papír a do prostoru na něj rozvrhněte klíčové body. Tyto body potom dle souvislostí pospojujte do tzv. myšlenkové mapy. Když totiž nejste ve stresu, lépe se vám ukládá do dlouhodobé paměti a taková myšlenková mapa vám pomůže uspořádat znalosti. Když budete informace znovu potřebovat, vybavíte si myšlenkovou mapu, uvědomíte si souvislosti a detaily už přijdou samy.
Představte si nějaké vám dobře známé místo – váš pokoj, váš dům nebo ulice. V tomto prostředí si bud můžete představit nové předměty, ke kterým jsou připojeny další informace a když se po pokoji projdete, tak ty předměty budete sbírat. Vytvořte si film a prožívejte emoce – dosáhnete skvělých výsledků. Nemusíte ani používat nových předmětů – stačí, když si látku přiřadíte k předmětům a objektům, které již znáte (lampička, stůl, postel, …).
Pokud se rozhodnete pro představu použít již existující předměty, tak si na ně v realitě můžete přilepit žluté Post It lístečky a napsat si na ně hlavní myšlenku – to ještě prohloubí vaši představu, která se zapíše do paměti. Prožívání emocí je obrovské umocnění paměťového záznamu, takže pokud se třeba v myšlenkách procházíte po ulici nebo po své zahradě, zdůrazněte svůj vztah s různými místy.
Přidejte si do svého filmu i zvuk atd. Tato metoda je velice populární v USA a funguje prakticky každému, kdo má aspoň špetku fantazie a je schopen imaginace (představování si).
„Není tak těžké si pamatovat, co si mám pamatovat -
horší je pamatovat si, co mám zapomenout.“
Jiří Žáček
Pokud máte za úkol naučit se hodně jednotlivých nesetříděných informací, pak stojíte před důležitou otázkou – jak? Nabiflovat se je není nejideálnější způsob, ale mohli byste to zkusit pomocí mnemotechnických metod (metod pro zlepšení zapamatování). Z mnemotechniky je důležité si vždy vybrat tu momentálně nejvhodnější metodu pro daný typ informací.
V případě mnoha nesetříděných informací (vyjmenovaná slova, názvy literárních děl atd.) je dobré použít spojování informací do krátkého příběhu. paměti pomáhá už samotné vymýšlení tohoto příběhu a pokud jste vymysleli rozumný, výstižný a krátký text, nezapomenete ho po hodně dlouhou dobu.
Bohužel se zatím na školách neučí „jak se učit“, ale i tak se tam občas nějaká ta mnemotechnická pomůcka vyskytne. Vzpomeňte si třeba, jak jste se učili obojetné hlásky (B F L M P S V Z) – byla stvořena jednoduchá dětská říkanka BeFeLeMe Pes Se VeZe. Na převádění jednotlivých písmen do vět můžete narazit i v matematice – římské číslice I, V, X, L, C, D, M vytvoří: „Ivan Vedl Xenii Lesní Cestou Do Města.“
Pro vyjmenovaná slova po B je pak říkačka trošku delší, ale stejně účinná: „Být je pěkné, když je kde bydlet, jsem obyvatel, když mám byt, nebo aspoň příbytek, ve kterém je nábytek, nejsem přece dobytek. Obyčej je umýt si obličej, abych byl bystrý. Bylina není kobyla a už vůbec ne býk se jménem Přibyslav.“ Když se tohle jednou naučíte, tak to z hlavy hodně dlouhou dobu nevytřepete.
Existuje sice pár takových pouček využívaných širokou veřejností, ale platí pravidlo, že pomůcka vytvořená vámi samotnými je pro zapamatování ta nejlepší – to vy jste si dali práci s jejím vytvořením a už v té chvíli jste si ji celkem dobře pamatovali.
Jestliže zvládnete techniky kontroly myšlenek, pak by se vám během učení měla dařit i tzv. vizualizace. Není totiž vždy nejvhodnější převést si nějaká data do říkačky (spojit je příběhem) a takto si je pamatovat. Mnohem účinnější i vhodnější může být, když si je představíte – třeba i jen jako několik bodů, které spolu nějak interagují. Pokud dostatečně zvládáte koncentraci, pak by to pro vás neměl být problém – při čtení i učení používáte tuto techniku bezděčně. Celý děj jedné knihy nebo určité učební téma si spojujete do jednotlivých myšlených obrazů – vidíme v nich jednotlivé body s poznámkami k nim a jejich vzájemné působení.
Pokud se ale rozhodnete nevytvářet tyto obrazy pouze jako důsledek učení, ale přímo se na ně soustředíte, můžete dosáhnout při učení mnohem lepších výsledků. V případě učební látky si jde souvislosti mezi konkrétními jejími body představit celkem jednoduše, ale co třeba seznam na nákup? Pokud si nalinkujete i téměř absurdní spojení vzájemně mezi tím co máte koupit a mezi vámi, tak se určitě nemusíte bát ztracení nákupního lístku – vybavení těchto absurdních návazností vám půjde vcelku jednoduše.
Potřebujete koupit mléko, sirky a kečup? Představte si sami sebe pijící mléko smíchané s kečupem, kde na hladině plave sirka. Čím dynamičtější (v pohybu) představovaná scéna bude, tím lépe. Neuškodí si také trochu zapřehánět velikostně – na zamáčknutí vás samých chlebovou čtvrtkou nezapomenete.
Překvapit může i některá ze zajímavostí ohledně učení.
